Úsporné spotřebiče mohou ušetřit tisíce

Juraj Krivošík ze SEVEn, Střediska pro efektivní využívání energie: Energetický štítek budou brzy muset mít i televizory

„Lidé by měli vybírat spotřebiče i podle toho, zda jsou vhodné pro jejich domácnost,“ doporučuje Juraj Krivošík, zástupce ředitele neziskové konzultační společnosti SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie (SVN) a duchovní otec spotřebitelského webu na adrese http://www.uspornespotrebice.cz/.

Na co si dát při výběru energeticky šetrného spotřebiče pozor?

Pokud jde o druh spotřebiče, který má energetický štítek, tak by měli lidé hledat nejvyšší energetickou třídu. Tedy ve většině případů A.U praček je nejvyšší třídou A+ a u chladniček A++. Už nyní se ale například nesmí prodávat chladničky s horším označením než D. Stejně tak by lidé měli vybírat spotřebič vhodný pro danou domácnost, aby nebyl příliš velký. Jiný objem chladničky například bude potřebovat pětičlenná rodina a jiný samotný člověk.U spotřebičů, které štítek nemají, by lidé měli hledat provozní a stand-by spotřebu. Tyto údaje je možné najít v technické dokumentaci, vedle vystavených výrobků v prodejně je ale nenajdete.

Jsou energetické štítky vždy spolehlivé? Kdo kontroluje, zda odpovídají skutečnosti?

Obecně se těmto štítkům věřit dá, i když se už vyskytly i případy, kdy uvedené parametry nebyly pravdivé. Za informaci na štítku je zodpovědný výrobce. Prodejce pak zodpovídá za to, aby měl zákazník při nákupu štítek k dispozici. Každá země EU pak zajišťuje kontrolu těchto údajů. V České republice má toto na starosti jednak Státní energetická inspekce a jednak Česká obchodní inspekce.Vedle toho fungují i další iniciativy. Například SVN se chystá v zahraničí koupit několik chladniček, které bude právě podle těchto norem testovat.

Musí být údaje ze štítků uvedené vždy? Například v internetových obchodech?

Ano, údaje z energetických štítků musí ze zákona uvádět všichni prodejci, včetně těch internetových.

Dá se v nejbližší době čekat zpřísnění limitů na úspornost spotřebičů?

Momentálně se připravuje změna zákona, který by měl zavést povinnost označování energetickými štítky i pro další typy spotřebičů, především televizory. Také by se měla stanovit maximální hranice spotřeby v režimu stand-by. Obdobně začne platit horní hranice spotřeby u osvětlení. Nejvyšší povolená energetická třída bude C, což prakticky vylučuje klasické žárovky.Pokud vše půjde dobře, tak by tato novinka mohla začít platit od roku 2011. V současnosti se odborníci přou především o grafickou podobu energetického štítku a o to, zda by měl obsahovat nějaké další údaje.

Budou muset být energetickým štítkem označené i počítače?

To ne, ale bude se na ně vztahovat právě omezení pohotovostní, stand-by spotřeby. U kancelářských spotřebičů je možné orientovat se podle loga Energy Star, kterým se označuje vždy 20 procent nejúspornějších výrobků na trhu.

Zveřejněno 27.7.2009 v Deníku, autor Martin Dohnal

http://www.denik.cz/z_domova/usporne-spotrebice-mohou-usetrit-tisice20090726.html

Změní se značení spotřebičů, které šetří elektřinu

Evropská komise chystá změny v povinném označování domácích spotřebičů štítky, které indikují jejich energetickou náročnost.

Dosud platí stupnice vyjádřená písmeny A až G, která naznačuje úspornost výrobku (A nejúspornější, G nejméně úsporné).

Některé výrobky však jsou nyní ještě úspornější a mohou se pyšnit značkou A, proto do budoucna dojde ke změně označování výrobků. Jak přesně se štítky změní, ale není dosud jasné. „Dokud nebudou zavedena nová pravidla, měli by si spotřebitelé dát práci a zjistit si přesnou spotřebu přístrojů, které si chtějí pořídit,“ upozornil Juraj Krivošík, zástupce ředitele Střediska pro efektivní využívání energie.

Rozdělení domácích spotřebičů do energetických tříd a povinné štítky, z nichž lze zařazení daného výrobku jednoduše zjistit, funguje v zemích EU od roku 1994. Odhaduje se, že toto opatření může ušetřit v letech 1996–2020 na 700 TWh energie. „Kritéria pro jednotlivé energetické třídy zůstala po celých 14 let stejná, takže dnes již je většina výrobků ve třídě A,“ upozorňuje Juraj Krivošík. V roce 2005 mělo například plných 81 procent ze všech myček na evropském trhu účinnost přinejmenším „A“ a pouze osm procent „C“ a horší.
„Od té doby se posun směrem nahoru ještě zvýraznil,“ upozorňuje Juraj Krivošík. Výrobci tak podle něj nemají dostatečnou motivaci k dalšímu zvýšení úspornosti spotřebičů. „Zákazník tedy neví, že výběrem spotřebiče třídy A si možná nevybral to nejlepší na trhu,“ varuje Juraj Krivošík.

Evropská komise nepočítá jenom se změnou pravidel pro štítkování. Navrhuje dokonce rozšíření o další spotřebiče energie, a to buď pouze domácí (např. televize) nebo i elektromotory či počítačové servery. Ještě agresivnější scénář počítá se zahrnutím také pneumatik, oken nebo dokonce některých služeb. Samostatná legislativa už přitom zavádí energetické štítky, respektive certifikáty, i na celé budovy.

Konzultační materiál EK vyčísluje potenciál úspor jednotlivých opatření. Tak třeba štítkování bojlerů a jím vyvolaný tlak na jejich větší úspornost by mohl ušetřit ročně až jeden milion tun oxidu uhličitého. U elektromotorů, které mají na svědomí 70 % spotřeby elektřiny v průmyslu a 38 % elektřiny v rámci evropského komerčního sektoru, by se štítkováním dalo ušetřit 7 % celoevropské spotřeby elektřiny.

Autor: Jan Klička, VLP, zveřejněno dne: 12.2.2008

http://www.denik.cz/ekonomika/spotrebice_setri_elektrina_20080212.html