Energetická náročnost domácích spotřebičů trvale klesá. Za posledních třicet let až třikrát!

Téměř sto procent domácností má chladničku, ta však může být významným zlodějem rodinného rozpočtu

Praha 29. září 2010 – Domácí rozpočty jsou až z 20 % zatíženy výdaji za spotřebu energií. Významnými zloději rodinných financí jsou často zastaralé domácí spotřebiče. Program Partnerství Zelená úsporám proto všem spotřebitelům předkládá nabídku těch nejúspornějších výrobků bílé techniky dostupných na českém trhu. Výměnou starých spotřebičů za nové nejúspornější domácí spotřebiče je možné měsíčně ušetřit až stovky korun. Vyhlašovatelem programu Partnerství Zelená úsporám je Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí, organizátorem je SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. a partnery jsou významní výrobci bílé techniky, Pražská energetika a sdružení CECED a ELEKTROWIN.

Vybavenost domácími spotřebiči je v České republice vysoká. Chladničku má téměř 100 % domácností, pračku téměř 90 %. Avšak spotřebiče pořízené na počátku 90. let mají dvakrát vyšší spotřebu než současné spotřebiče těch nejúspornějších energetických tříd, u kombinovaných chladniček a mrazniček mají dokonce třikrát vyšší spotřebu než dnes nejúspornější třída A++.Také samotné stárnutí spotřebiče způsobuje například u chladniček nárůst spotřeby elektrické energie o 1-2 % ročně, a to především díky stárnutí izolační pěny.

„Mnoho domácností nevěnuje pozornost stáří spotřebičů, kterými je jejich domácnost vybavena. Úsporné modely nabízené v prodejnách mají přitom výrazně nižší spotřebu energie,“ uvedl Juraj Krivošík, ze SEVEn, Střediska pro efektivní využívání energie, o.p.s., které je organizátorem programu Partnerství Zelená úsporám. „Jednotková spotřeba energie nově prodávaných výrobků se v průběhu let u některých typů spotřebičů snížila až trojnásobně. Výrazným pomocníkem při orientaci v nabídce bílého zboží je tzv. energetické štítkování,“ dodal Juraj Krivošík.

Energetické štítky přinášejí spotřebitelům jednoznačnou a srovnatelnou informaci o energetické náročnosti daného spotřebiče. Mají jednotnou podobu v celé EU a přináší technickou informaci bez dalších marketingových vlivů.

„Partnerství Zelená úsporám je Ministerstvem životního prostředí garantovaný program, který přináší široké veřejnosti objektivní informace o energetické náročnosti domácích elektrospotřebičů, které se výrazně podílejí na nákladech každé domácnosti a při nezodpovědném přístupu mohou znamenat výrazný nárůst rodinných rozpočtů,“ uvedla I. náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková „Na našich webových stránkách www.zelenausporam-partnerstvi.cz se každý může jednoduše zorientovat v nabídce těch nejúspornějších výrobků v oblasti bílého zboží, a to napříč všemi značkami. V současné době je na stránkách představeno více jak 400 nejúspornějších výrobků. Stránky nabízí základní informace o nejúspornějších produktech dostupných na trhu, ale i celou řadu rad, jak spotřebiče úsporně provozovat a vhodně recyklovat,“ dodala náměstkyně Bízková.

Nejstaršími elektrospotřebiči v českých domácnostech jsou chladničky a mrazničky (9 a 8 let), stáří praček dosahuje v průměru téměř 8 let, nejlépe jsou na tom myčky, eventuálně sušičky, které dosahují v průměru 3,5 roku či něco málo přes 5 let.
U praček se snížila od roku 1970 spotřeba energie třikrát, spotřebu vody mají za stejné období dokonce čtyřikrát nižší. Přitom samotná spotřeba vody poklesla za posledních 30 let z 200 l na 50 l. Nejúspornější pračky jsou označeny na energetickém štítku třídou A-10 % až A-30 %. U myček došlo například k poklesu spotřeby energie dvakrát, spotřebu vody mají nižší o ¼, a to při hodnocení spotřeby za posledních 7 let. Nejúspornější myčky spotřebovávají na jeden mycí cyklus méně než 1 kWh elektrické energie.

Seznam konkrétních výrobků, uvedených na stránkách www.zelenausporam-partnerstvi.cz se průběžně aktualizuje, dvakrát ročně se mohou upravit i kritéria pro jejich výběr. Podmínkou pro začlenění výrobku na stránky je splnění těchto jasně stanovených kritérií.

Tisková zpráva programu Partnerství Zelená úsporám.
www.zelenausporam-partnerstvi.cz

Zákaz žárovek: Co a proč se změní a jaké jsou alternativy

Od 1. září se na trh nesmí uvádět další typ žárovek, konkrétně ty o výkonu 75 W. Během následujících dvou let ubudou ještě 45W a 25W žárovky. Proč jsou žárovky „zakazovány“? A jaké jsou alternativy?

Podle Juraje Krivošíka, ředitele SEVEn, Střediska pro efektivní využívání energie, je potřeba se na zákaz žárovek dívat ne jako na negativní krok, ale pozitivní věc v ochraně životního prostředí. „Význam úspor je veliký. Asi 20 % světové spotřeby elektrické energie připadá na svícení,“ říká Juraj Krivošík. Alternativy ke klasickým žárovkám jsou až o 80 % úspornější. „Domácnost může používáním moderních úsporných světel ušetřit kolem 10 % elektrické energie,“ říká Krivošík.

Náhrady jsou přitom podle něj snadno dostupné. Nejde jen o poměrně známé kompaktní zářivky, které mají nejvyšší návratnost co se týče vložené investice. Alternativou mohou být i blízké příbuzné klasických žárovek - halogenové žárovky. „Halogenové žárovky se od těch klasických liší jen cenou, stojí v rozmezí 50 až 80 Kč. Tvarem, světlem, závitem, možností stmívání nebo okamžitým náběhem jsou stejné. Oproti klasické žárovce mají ale o 20 až 50 % nižší spotřebu a dvakrát delší životnost,“ říká Krivošík. Tyto halogenové žárovky jsou vhodné na místa, kde se dražší kompaktní zářivka nevyplatí. Jde o sklepy, chodby, předsíně, koupelny, záchody, zkrátka o místnosti, kde se svítí jen příležitostně a po krátkou dobu.

Budoucnost mají podle Krivošíka světlo emitující diody (LED). Aktuálně lze sice sehnat jen alternativu pro 40 W žárovku, vývoj těchto světel jde však rychle kupředu. Výhodou diod je extrémně nízká spotřeba a velmi dlouhá životnost, ceny jsou v řádu stovek korun. Kvůli rychlému vývoji došlo i k tomu, že se na LED světla zatím nevztahuje povinnost používat energetický štítek. „Diodová světla mají před sebou velmi světlou budoucnost,“ věří Krivošík.

Zákaz chtěly členské státy

„Zákaz žárovek není výmysl Evropské komise, ale vychází z požadavků samotných členských států včetně Česka“, řekl dnes na tiskové konferenci mluvčí Zastoupení Evropské komise Martin Stašek. Zmínil, že iniciativa vzešla například od Evropské rady nebo Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku, které jsou složeny ze zástupců členských zemí.

Právní rámec zákazu žárovek vychází ze směrnice o ekodesignu a z navazujícího nařízení Evropské komise. „Směrnice o ekodesignu stanovuje, za jakých podmínek lze nějaké výrobky omezit či určit jejich minimální hodnoty,“ říká Martin Stašek. Například se daného výrobku v unii musí ročně prodat víc jak 200 tisíc kusů, výrobek musí mít významný vliv na životní prostředí a případná opatření nesmí mít nepřiměřené ekonomické náklady.

Samotnému nařízení předchází vypracování studie stávajícího stavu, životního cyklu výrobků a prognózy toho, jaké dopady bude změna mít. Následuje návrh samotného nařízení. V návaznosti na směrnici o ekodesignu nevzniklo jen nařízení stanovující minimální požadavky na osvětlovací zdroje, ale i nařízení o minimálních energetických požadavcích na televize, set top boxy, režim stand by, vysavače, ledničky a další domácí spotřebiče. Veřejnost a média si povětšinou všimla jen zákazu žárovek. „Je to tím, že zatímco změny například u televizí spotřebitel nemusí zaregistrovat, protože výrobce mu prostě prodá úspornější spotřebič, který se nijak zásadně neliší od jiných, u žárovky je to jiné. Ty minimální požadavky na energetickou náročnost splnit prostě nedokáží a proto se přestanou prodávat,“ říká Juraj Krivošík.

Nařízení, stanovující minimální normy pro energetickou účinnost svítidel, je zaváděno v několika fázích. „V loni v září začaly platit normy, kvůli kterým se na trh nesmí dodávat žárovky o výkonu 100 W. Toto září končí žárovky o výkonu 75 W, v září 2011 skončí 45 W a v roce 2012 by měly skončit všechny klasické žárovky. Do roku 2016 bude konec i halogenových žárovek, pokud se výrobcům nepodaří zvýšit jejich efektivitu,“ říká Pavel Gebauer z ministerstva průmyslu a obchodu.

Více informací o zákazu žárovek lze najít na webu Evropské komise www.evropska-unie.cz/zarovky nebo na webu www.usporyvkapse.cz, kde se kromě informací můžete zapojit do soutěže o úsporné osvětlení.

Zveřejněno 31.8.2010 na stránkách Ekolist.cz:
Martin Mach Ondřej
http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2256037

Velký úsporný den přichází, žárovka vám ušetří 3000 Kč

Desetileté svícení s jednou pětasedmdesátiwattovou žárovkou vyjde podle Střediska pro efektivní využívání energie SEVEn v průměru na více než čtyři tisíce korun. S kompaktní zářivkou je možné ušetřit až tři tisíce.

Brusel od 1. září prodej klasických "edisonek" s příkonem 75 wattů zakázala. Obchodníci mohou pouze doprodat své staré zásoby.

Evropská unie si od toho slibuje právě úspory. Nejen v peněženkách rodin, ale také v evropském ovzduší. Úsporné osvětlení má přinést i méně exhalací a skleníkových plynů především z uhelných elektráren.

Zákaz 75wattových žárovek je už druhým krokem k úplnému konci tradičního osvětlení. První přišel před rokem, kdy dala Evropská komise červenou kartu žárovkám o příkonu 100 wattů.

Juraj Krivošík ze střediska SEVEn pro Aktuálně.cz vypočítal, že jedna rodina, která má deset světel s vyšším příkonem, může za rok výměnou klasických žárovek za úsporné ušetřit ročně tři až tři a půl tisíce korun.

"Před časem jsme vypočítali, že kdyby každá česká domácnost vyměnila jen jednu stowattovou žárovku, ušetřilo by se stejně, jako by na rok zmizelo ze silnic na 360 tisíc aut," řekl Aktuálně.cz Krivošík.

Brusel podle Krivošíka odhaduje, že se v Evropě díky zákazu klasických žárovek ušetří v roce 2020 elektřina, která odpovídá současné spotřebě Rumunska.

Z finančního pohledu by konec tradičních baněk se zatočeným drátkem měl v celé unii přinést roční úporu 11 miliard eur, tedy více než 270 miliard korun.

Ačkoli úsporné zářivky jsou dražší, rodinám by se měly peníze poměrně rychle vrátit. "Díky nižší spotřebě elektřiny se vyšší počáteční investice vrátí už do jednoho roku," uvedlo loni ministerstvo životního prostředí.

Jak vybrat úspornou zářivku

Pro zachování stejné intenzity světla jako u tradičních žárovek by měl být příkon zářivky asi 4x menší - například 75wattovou žárovku nahradí zářivka o příkonu 18 wattů.
Kompaktní zářivky by měly být označeny životností šest až deset let (při průměrném svícení tři hodiny denně) nebo živonsotí 15 či 20 tisíc hodin.
Barva světla by měla být označena jako "teplá bílá" (na obalu kód 2700K nebo 827).
Je vhodné vybírat výrobky renomovaných společností.
Pokud vám nevyhovuje barva světla, je možné zvolit halogenovou žárovku, jejíž světlo je přirozenější.

Kritici varují před jedovatou rtutí
Povinná výměna tradičních žárovek za "zelené" má i své kritiky. Před rokem se mezi ně zařadil i rezident Václav Klaus, podle něhož je hloupost, když lidem někdo diktuje, co si mají koupit nebo kolikrát denně rozsvítit.

Kritici vyčítají kompaktním zářivkám také to, že obsahují jedovatou rtuť. Podle Juraje Krivošíka ze střediska SEVEn si Evropská komise před spuštěním akce "Konec žárovek v Evropě" nechala vypracovat různé studie, které měly zodpovědět různé sporné otázky včetně rtuti.

"Prokázalo se, že uhelné elektrárny při výrobě energie pro klasické žárovky vypustí více rtuti a těžkých kovů než se použije pro kompaktní zářivky," řekl Aktuálně.cz Krivošík.

Bolest hlavy? Neprokázáno
Podle Evropského sdružení spotřebitelských svazů zase existují obavy, že světlo z úsporných zářivek může zhoršit zdravotní stav lidí, kteří trpí migrénou nebo epilepsií.

Juraj Krivošík ze střediska SEVEn oponuje, že evropské výzkumy nic takového nepotvrdily. Určité riziko by podle něho mohlo hrozit jen v případě, kdyby měl člověk zářivku deset centimetrů od těla každý den několik hodin.

Zveřejněno dne 31.8.2010 na stránkách Aktuálně.cz:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=676020
Autor: Pavel Baroch