Pravda o úsporných zářivkách

Energetický poradce Juraj Krivošík přináší odpověď na otázku, zda je úsporná zářivka opravdu to pravé řešení v situaci, kdy ceny elektřiny rostou - svícení se prodražuje a vlády některých zemí nedávno prohlásily, že zakážou staré žárovky.


* LN Někteří odborníci tvrdí, že ve skutečnosti je účinnost některých úsporných zářivek nižší, než se uvádělo. Je pravda, že úsporné zářivky nejsou zase „tolik“ úsporné, jak se říká?

Výrobce na obalu úsporné zářivky uvádí, jakou žárovku nahrazuje. Typickým příkladem je 20W úsporná zářivka, která nahrazuje 100W klasickou žárovku. Nicméně je pravda, že nevýhodou úsporné zářivky je, že prvních několik desítek vteřin po jejím zapnutí má o něco málo nižší než 100% svítivost. Navíc ke konci její životnosti (byť je o 3 až 15 let delší než u žárovky), může množství produkovaného světla klesat. Proto doporučuji nahradit žárovku o něco vyšším příkonem, než se běžně uvádí (například 100W žárovku 23W zářivkou). I když je tím pádem úspora energie o něco nižší než většinou deklarovaných 80 %, je stále velmi vysoká a výměna žárovky za úspornou je jedním z nejjednodušších opatření v oblasti úspor energie.


* LN Je pravda, že světlo úsporných zářivek částečně zkresluje skutečnost a mění odstíny barev, což mnohdy brání jejich univerzálnímu použití?
Zatímco klasická žárovka existuje v jednom „barevném podání“ (pokud se nebarví skol baňky), u úsporných zářivek je možné zakoupit výrobky s několika mírně odlišnými barvami světla. Klasickým a nejčastěji dostupným výrobkem je imitace žárovky, které má označení 827 (teple bílá barva).
Jiné zářivky mohou mít barvu 830 až 865, imitující chladnou bílou barvu denního světla. Ty se hodí do pracoven, kuchyní - navozují pracovní atmosféru. Nejde tedy o zkreslování skutečnosti, ale o určitou možnost výběru, která však na výrobku nemusí být jasně označena.


* LN Další často uváděnou nevýhodou úsporných svítidel bývá delší doba „zážehu“. Světlo se nerozsvítí okamžitě, ale chvíli to trvá.
U kvalitních výrobků to netrvá déle než minutu. Psychologicky to může být problém, pokud se zářivka zapne, množství světla není hned stoprocentní. Za několik málo vteřin je ale již plně vyhovující.


* LN Říká se, že úsporné zářivky sice mají dlouhodobou životnost, ale nesvědčí jim časté zapínání a vypínání - proto prý nejsou vhodné na toalety, do koupelny nebo sklepa. Je to pravda?
Platí to jen u méně kvalitních výrobků. Nejkvalitnější výrobky mají životnost 15 let a počet sepnutí a vypnutí až 500 000, hodí se tedy třeba i na chodby obytných budov. Tento údaj se ale bohužel většinou na obalech výrobků neuvádí.


* LN Také jejich přínos pro životní prostředí je prý poněkud sporný. Zejména likvidace úsporných zářivek prý znamená značnou zátěž pro naši přírodu. V jednom kusu mohou být například čtyři až dvacet miligramů rtuti a další látky, které prokazatelně škodí zdraví a životnímu prostředí.
Již nepoužitelnou zářivku neodhazujeme do odpadkového koše, ale do místní sběrny nebezpečných odpadů, kde je možné je vrátit bezplatně, případně, což je ještě praktičtější, v prodejně, kde jsme ji koupili, a to bez nutnosti kupovat další zářivky. Tím se nebezpečné látky nedostanou do prostředí. Navíc výrobci omezují množství rtuti, které je rozhodně nižší, než kolik by se dostalo do ovzduší výrobou elektrické energie na provoz klasické žárovky.


* LN Jak by měla nebo mohla jednou vypadat žárovka budoucnosti?
Světelné diody známé pod označením LED určitě mohou představovat trend budoucnosti a jsou již přímo dostupné v prodeji, i když zatím pouze pro dekorační osvětlení. Jejich výhodou je minimální spotřeba elektrické energie a velmi dlouhá životnost, takže vedle nich i úsporné zářivky morálně rychle zastarají. Bohužel ještě může trvat několik let, než budou na trhu dostupné zdroje světla určené pro běžnou potřebu, jako je osvětlení interiéru, pro čtení a podobně.


Juraj Krivošík působí v neziskové konzultační společnosti SEVEn, Střediska pro efektivní využívání energie


***
Jaká kritéria má splňovat kvalitní úsporná zářivka?
* energetická třída A
* životnost minimálně 10 000 hodin
* počet cyklů (zapnout/ vypnout) minimálně 100 000
* velmi dobré podání barev
Konkrétní seznam nejkvalitnějších zářivek je k dispozici na http://www.uspornespotrebice.cz/



Zveřejněno v Lidových novinách dne 8.1.2008

http://www.lidovky.cz/pravda-o-uspornych-zarivkach-djn-/ln_noviny.asp?c=A080108_000159_ln_noviny_sko&klic=223293&mes=080108_0

Evropská unie prosazuje ekologické osvětlení

Šetrné žárovky mohou podle evropských expertů ušetřit až 80 procent nákladů na osvětlení. Evropská komise zveřejní v tomto týdnu plán, jak do roku 2020 snížit emise oxidu uhličitého o 20 procent. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, mají být právě úspory v osvětlení.
Evropská unie je při pohledu z vesmíru jedním z nejzářivějších koutů světa. Osvětlení představuje 14 procent z celkové spotřeby elektrické energie a podle Evropské komise se dá použitím nových technologií výrazně ušetřit.

Některých evropských projektů se účastní i české podniky. Například pražský Grandhotel Symfonie. "Tím, že používáme šetrné žárovky především v místech, kde se svítí 24 hodin denně, činí ta úspora cirka 80 procent energie," říká ředitel hotelu Vladimír Novák.

Podobné projekty prosazuje i české středisko pro efektivní využívání energie SEVEn. Pracuje v něm Juraj Krivošík. "Kdyby například každá domácnost v České republice vyměnila jednu 100 wattovou klasickou žárovku za 20 wattovou úspornou zářivku, tak by to z hlediska emisí znamenalo, jako kdyby se z cest odstranilo 365 000 automobilů na celý rok," vysvětluje Krivošík.

Skeptici poznamenávají, že i kdyby celá Evropská unie přešla na nové šetrnější osvětlení, splní jen desetinu ze svého závazku snížit emise oxidu uhličitého o dvacet procent do roku 2020. Optimisté říkají, že to za to stojí - úsporné technologie už přece existují. "Teď jde jen o to, je využívat," upozorňuje například bruselský architekt a člen strany Zelených Marcel Rijdams.

Zveřejněno 21.1.2008 na stránkách Českého rozhlasu:

http://www.rozhlas.cz/izurnal/ekonomika/_zprava/416112

Štítkování jako prodejní nástroj

Na Západě došlo k posunu, který se za pár let dá předpokládat i u nás – zákazník očekává od svých značek, že se budou starat o životní prostředí. Například spotřebitelé ve Spojených státech se teď mnohem víc obávají vlivu změny klimatu než třeba před rokem. Podle expertů čekají, že jejich oblíbené značky budou tyto obavy nejen sdílet, ale proti globálnímu oteplování také začnou bojovat.

To tuzemští spotřebitelé se chovají ekologicky zatím hlavně kvůli rostoucím cenám energií, diskuse o globálním oteplování přesto zasáhla i Česko. A to nejen kvůli modrému, nikoli zelenému prezidentovi. Zelený marketing je „in“ a například výrobci domácích spotřebičů ho berou vážně.

Štítek plný energie

Retrospektivně může být minulý rok vnímán i jako „boom“ ekologických aktivit. Pojem globální oteplování se téměř zprofanoval. Symbolem toho se stal bývalý americký viceprezident Al Gore a jeho oscarový snímek „Nepohodlná pravda“. Celebrity, politici a masová média nicméně rozpoutali diskusi o klimatických změnách, která – jakkoli kontroverzní – zasáhla širokou veřejnost a v kombinaci s rostoucími cenami energií má vcelku pozitivní efekt. Potvrzují to i výrobci domácích spotřebičů.

Lidé začali číst energetické štítky a výrobci lákají zákazníky na produkty, které se vyznačují efektivitou provozu a nízkou spotřebou energie. Český spotřebitel je v této chvíli motivován hlavně finančními úsporami, ale i on začíná vnímat informace na etiketách o tom, jak se který výrobce chová k životnímu prostředí.

Češi zelenají

„Respektování ekologických kritérií se stalo standardním požadavkem pro značky, které chtějí obstát na trhu a oslovit střední a vyšší segment zákazníků,“ říká Anna Ivanová, ředitelka marketingu společnosti Ardo v České a Slovenské republice. Podle jejích zkušeností se velká část zdejších zákazníků ale stále zajímá jen o momentální cenu produktu a pozdější dopady na ekologii ji nezajímají. Ekologické spotřebitelské chování je zatím výsadou hlavně mladých lidí.

Odlišně situaci vnímá ředitel marketingu společnosti Bosch/Siemens domácí spotřebiče Miroslav Veselý: „Téma úspornosti je i u nás velmi diskutované, protože ceny vody a hlavně energie zase skokově vzrostly. Tím druhým pohledem je globálnější a hlubší zodpovědnost, ke které se konečný spotřebitel hlásí.“ Na posun k zelenému chování spotřebitelů nepřímo poukázal výzkum Market & Media & Lifestyle společnosti Median. Ten uvádí, že 71 % Čechů vybírá výrobky podle toho, jak jsou energeticky úsporné, a 54 % vyhledává produkty, které nepoškozují životní prostředí. Znamená to, že i český zákazník si postupně začíná kupovat zelené produkty, protože už mu nestačí kvalitní a cenově dobře dostupný výrobek. Nadstavbou k dobré ceně nebude jen hezký design, ale šetrnost k životnímu prostředí včetně recyklovatelného obalu. Lidem nicméně pořád chybí informace.

Vzděláním k úspoře

„Z různých průzkumů u nás i ve světě je jasné, že lidé by se chovali ekologičtěji, kdyby věděli jak, a proto vznikají naše iniciativy,“ tvrdí Juraj Krivošík z poradenské společnosti SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie. Společnost už několik let mapuje český trh a poskytuje nezávislé informace o elektrických spotřebičích právě z hlediska jejich úspornosti a vlivu na životní prostředí. Má na starost i českou verzi evropské iniciativy Euro Top Ten, která na stránkách uspornespotrebice. cz prezentuje zákazníkům spotřebiče s nejnižší spotřebou na trhu a podává další informace ohledně možných úspor.

Tento a jemu podobné projekty uvolňují ruce komerčnímu marketingu v tom, že se starají o vzdělávání zákazníka. Firmy přišly na to, že nezávislé informace prodávají zelené zboží, a neziskové projekty se stávají partnery marketingových ředitelů velkých značek. Šetří peníze a práci vzděláváním zákazníka.

„Lidé si začali uvědomovat, že je lepší investovat do dražšího energeticky úsporného výrobku, protože se jim ta investice vrátí i s úroky. Sami výrobci by to nedokázali prodat. Došlo k synergii, kdy aktivity k ochraně životního prostředí nejsou jen výkřiky ekologických aktivistů do prázdna, ale zajímavý prodejní nástroj,“ reaguje Juraj Krivošík.

Ekologický paradox

Energetické štítkování zavedené Evropskou unií nabídlo zákazníkovi přehledné a objektivní informace, a pomohlo tak nastartovat trh směrem k inovacím v oblasti úspor. V současné době už ale nestačí rychlému tržnímu tempu. Výsledkem je, že většina výrobků na trhu už patří do nejúspornější energetické kategorie A a špičkové spotřebiče se v očích konzumentů pomocí štítků jen obtížně odlišují. Firmy, které věnují velké úsilí do vývoje, pak paradoxně získávají nejmenší podporu. Evropská unie se na problematiku snaží reagovat, ale bohužel ne dostatečně pružně.
„V současné době je nedostačující štítkování u myček, kdy spotřeby kategorie A docílí až na výjimky všichni. Pro spotřebitele to pak může být matoucí. Probíhají proto jednání o inovaci dohody výrobců, kdy by měl být v budoucnosti uplatňován přesnější a detailnější systém, který by lépe odlišil výrobce dobré a výrobce excelentní,“ říká Miroslav Veselý ze společnosti Bosch/Siemens.

Do budoucna lze očekávat, že firmy budou tlačeny náročnějšími zákazníky i přísnější legislativou, aby prokázaly svou „zelenou“ důvěryhodnost. V tom jim mohou výrazně pomáhat i nekomerční projekty – jak schopností komunikovat objektivní informace, tak svou „blízkostí“ k zákazníkům. Neziskový sektor ale nesmí trh brzdit a znevýhodňovat jeho vůdce.

Autor: Jan König

Zveřejněno v týdeníku Strategie.

http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=351211

Energetická třída "A" u spotřebičů už neznamená špičku

Evropská komise chystá změny v povinném označování domácích spotřebičů štítky, které indikují jejich energetickou náročnost. „Dokud nebudou zavedena nová pravidla, měli by si spotřebitelé dát práci a zjistit si přesnou spotřebu přístrojů, které si chtějí pořídit,“ říká Juraj Krivošík, zástupce ředitele Střediska pro efektivní využívání energie (SEVEn). Rozdělení domácích spotřebičů do energetických tříd a povinné štítky, z nichž lze zařazení daného výrobku jednoduše zjistit, funguje v zemích EU od roku 1994. Odhaduje se, že toto opatření může ušetřit v letech 1996–2020 na 700 TWh energie. Přesto sílí hlasy, že potenciál štítkování se v jeho stávající podobě vyčerpává.

„Kritéria pro jednotlivé energetické třídy zůstala po celých 14 let stejná, takže dnes již je většina výrobků ve třídě A,“ upozorňuje Juraj Krivošík.

V roce 2005 mělo například plných 81 procent ze všech myček na evropském trhu účinnost přinejmenším „A“ a pouze osm procent „C“ a horší. „A od té doby se posun směrem nahoru ještě zvýraznil,“ upozorňuje Juraj Krivošík. Výrobci tak podle něj nemají dostatečnou motivaci k dalšímu zvýšení úspornosti spotřebičů. „Zákazník tedy neví, že výběrem spotřebiče třídy A si možná nevybral to nejlepší na trhu,“ varuje Juraj Krivošík ze střediska SEVEn.

Evropská komise nepočítá jenom se změnou pravidel pro štítkování. Navrhuje dokonce rozšíření o další spotřebiče energie, a to buď pouze domácí (např. televize) nebo i elektromotory či počítačové servery. Ještě agresivnější scénář počítá se zahrnutím také pneumatik, oken nebo dokonce některých služeb. Samostatná legislativa už přitom zavádí energetické štítky, respektive certifikáty, i na celé budovy.

Konzultační materiál EK vyčísluje potenciál úspor jednotlivých opatření. Tak třeba štítkování boilerů a jím vyvolaný tlak na jejich větší úspornost by mohl ušetřit ročně až jeden milion tun oxidu uhličitého. U elektromotorů, které mají na svědomí 70 % spotřeby elektřiny v průmyslu a 38 % elektřiny v rámci evropského komerčního sektoru, by se štítkováním dalo ušetřit 7 % celoevropské spotřeby elektřiny.

Zveřejněno na stránkách Technika a trh:

http://technika.ccb.cz/index.php?sec=rubrika&id_zprava=12631#zprava_12631