Město Zlín získalo ocenění European GreenLight Awards

Město Zlín je od roku 2007 partnerem evropského programu GreenLight, který iniciovala a organizuje Evropská komise, a který podporuje organizace aktivní v oblasti energeticky úsporného osvětlování. V rámci soutěže European GreenLight Awards bylo v dubnu 2008 město Zlín odměněno certifikátem za realizaci projektu rekonstrukce veřejného osvětlení. Certifikát byl předán dne 10. dubna 2008 panem Paolem Bertoldim, představitelem Evropské komise a koordinátorem evropského programu GreenLight v rámci mezinárodního veletrhu Light + Building ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu.

Mnoho institucí a firem si nyní uvědomuje důležitost ochrany životního prostředí a snižování svých provozních nákladů prostřednictvím úspor energie. Jednou z oblastí možných úspor energie je osvětlení, které zvláště v kancelářských budovách představuje významný podíl na celkové spotřebě elektrické energie. Důležitost a výhodnost úspor energie v oblasti osvětlení si uvědomuje i Evropská komise, která vyhlásila a organizuje mezinárodní program GreenLight. Jeho principem je informační podpora a ocenění organizacím, které deklarují významnou úsporu energie v oblasti osvětlení. Partnerem tohoto programu se stalo i město Zlín.

Toto město, čítající 83 000 obyvatel, v letech 2003 – 2007 radikálně obnovilo převážnou část systému veřejného osvětlení. V rámci této obnovy došlo k postupné redukci nstalovaného výkonu z původních 1.850 kW na současných 1.100 kW, respektive o 40%, při celkovém počtu světelných bodů kolem 10.000 ks. Došlo rovněž k nasazení systému regulace a aplikaci tzv. telemanagementu.

GreenLight je dobrovolný program Evropské komise, ve kterém se soukromé i veřejné organizace zavazují k modernizaci svých stávajících systémů osvětlení, navrhování nových zařízení a přijímání opatření pro energeticky efektivní osvětlení. Odměnou jim je zapojení se do mezinárodního programu organizovaného Evropskou komisí, jehož členy jsou významné nadnárodní a národní firmy, instituce a organizace, jako i města a obce a řada veřejných organizací.

Rostoucí počet organizací z celé Evropy zapojených do programu GreenLight, organizovaného s podporu Evropské komise, dokládá význam úspor energie obecně i v oblasti osvětlení. Jejich využitím je možné snížit vlastní provozní náklady, zabezpečit kvalitní osvětlení vlastních prostor a zároveň přispět k ochraně životního prostředí.

Program GreenLight těží z aktivní podpory národních energetických agentur a institucí ve 26 evropských zemích. Mezi partnery programu v zemích EU patří města Lisabon, Graz, Frankfurt nad Mohanem, Salzburg, Curich, Lyon a další, celkově se do programu zapojilo na 400 organizací, firem a institucí. V České republice se do programu již mimo jiné zapojili obec Hostětín, Krajský úřad Jihočeského kraje, městská část Praha 8 a město Kladno a právě město Zlín.

Kontakt:
Vedoucí programu GreenLight v České republice: Juraj Krivošík, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s., email: juraj.krivosik@svn.cz
Další informace o programu GreenLight jsou k dispozici na internetových stránkách
http://www.eu-greenlight.org/.

Zveřejněno v časopise Světlo 3 / 2008.

Nebojte se luxusu v domácnosti - umí ušetřit

Až dvě třetiny energie. Tolik ušetří moderní chladnička ve srovnání s modelem starým deset let. Indukční varná deska odečte za vaření polovinu z běžného účtu, podobně jsou na tom dnešní myčky nebo pračky. Jako bonus dodávají výrobci už ve střední třídě svých produktových řad funkce, o kterých se nám ještě před deseti roky i u nejdražších modelů ani nezdálo.

Ovoce, které i po čtrnácti dnech skladování voní, jako by ještě před pár minutami viselo na stromě. Prádlo usušené tak, že ho není třeba žehlit. Mléko, jež při ohřívání nemá šanci vzkypět. A i kdyby se to stalo, žádný problém - stejně se na plotýnce nepřipálí. Sci-fi? Omyl. Vyspělé funkce chladniček, praček nebo varných desek se věnují svým úkolům s péčí, kterou bychom si před pár lety nedokázali představit. Drahý luxus, řeknete si možná. Druhý omyl. Je to luxus, který šetří. Investice vložená do nákupu se začne vracet už s prvním účtem za energii.

Energetické úspory - Štítky už nestačí

Kde je to vidět nejvíce? U chladniček a mrazáků, které potřebují energii 24 hodin denně. Zatímco provoz starší lednice s odběrem tři kWh za den stojí podle Juraje Krivošíka ze Střediska pro efektivní využívání energie (SEVEn) během deseti let při nynějších cenách bezmála 40 tisíc korun, nové modely třídy A+ vystačí většinou s necelými 12 tisíci. I když se k tomu připočte patnáct nebo dvacet tisíc za nákup kvalitnější chladničky, po deseti letech půjde zcela jasně o investici v černých číslech.

"Výměna deset roků staré chladničky za novou se jednoznačně vyplatí," potvrzuje Monika Kašparová z Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie Ekowatt. Ve srovnání s pět let starým standardem třídy B budou sice úspory nižší, ale stále zajímavé. Podle Ekowattu zhruba tisíc korun ročně. Samozřejmě s přidanou hodnotou v podobě vyspělejších funkcí.

Efekt přitom bude ještě lepší, než naznačuje základní výpočet. Chladnička, která se blíží konci životnosti (výrobci počítají s desetiletým funkčním obdobím), totiž mívá spotřebu podstatně vyšší než ve chvíli, kdy jste ji poprvé zapojili do zásuvky.

Štítky už nestačí

Jakou chladničkou, myčkou či pračkou nahradit ty dosluhující? Kdo nechce zbytečně spotřebovávat energii, bude hledat informaci o nárocích na provoz. Pro první přehled postačí takzvané energetické štítky, které povinně informují, jak je na tom výrobek ve srovnání s konkurencí. Orientovat se jen podle uvedených písmen A, B nebo C (výrobek s horší bilancí už na trhu bílé techniky prakticky neexistuje) ale nestačí. "Štítkování" totiž odstartovalo spolu s vyššími účty za elektřinu přímo dostihy za co nejúspornějším řešením.

A výsledek? Do úsporné třídy A dnes patří téměř devadesát procent výrobků na trhu. Přitom mezi jednotlivými modely třídy A existují ve spotřebě velké rozdíly. Speciálně u chladniček, kde účet za provoz nabíhá doslova každou minutou, si výrobci začali vypomáhat polooficiálním značením A+ nebo A++. Znaménka plus upozorňují, že je výrobek o 25 procent, respektive o 40 procent úspornější než "klasické" áčko.

Takový rozdíl stojí za úvahu, i když z letmého pohledu na energetický štítek se někdy vyčíst nedá. Kdo chce mít jistotu, že si pořizuje opravdu úsporný model, měl by věnovat pozornost i konkrétním číslům o spotřebě energie, která jsou na výrobku uvedena.

Hospodářské noviny, příloha Proč Ne, Duben 2008

Autoři: Radka Hrdinová, Jan Tůma

Celá verze článku:

http://procne.ihned.cz/c1-24406360-nebojte-se-luxusu-umi-usetrit#banan

Revize Evropské směrnice o energetickém štítkování – kam dál?

Tvůrci zásad energetické účinnosti a energetických politik se obecně shodují na tom, že systém energetického štítkování domácích spotřebičů se osvědčil jako velmi efektivní nástroj podpory šetření energie. Aktualizace tohoto systému, zahrnující nové spotřebiče a revize energetických tříd, však není tak pravidelná, jak se původně zamýšlelo. Evropská komise proto iniciovala úpravu směrnice o energetickém štítkování, v níž vznesla několik důležitých otázek v tomto ohledu. Během procesu veřejných konzultací se k této záležitosti vyjádřilo 67 organizací a zástupců průmyslu, stejně představitelé vlád různých zemí.

Ukázalo se, že označovací schéma je již dnes zastaralé, do značné míry dokonce i v podmínkách střední Evropy, a že ztratilo svou informační hodnotu pro spotřebitele. Tudíž je naléhavě nutné celý systém aktualizovat a upravit tak, aby znovu mohl hrát svou roli při transformaci trhu směrem k energeticky efektivnějším domácím spotřebičům. Kromě toho je potřebné, aby byly v rámci schématu označování energetickými štítky doplněny minimální normy účinnosti (realizované pomocí směrnice o ekologickém schématu).

Co označovat štítky: Několik organizací včetně SEVEn předložilo Evropské komisi následující návrh:

A) krátkodobě (přijetí komisí do konce roku 2008):
· Aktualizace štítku pro chladící zařízení zrušením energetických tříd A+ a A++ a předefinováním stupnice A-G tak, že spotřebiče třídy A musí mít ukazatel 20 nebo nižší.
· Zavedení označování energetickými štítky u televizních přijímačů.
· Zahrnutí přísnějších pravidel pro měření a datum revize v upravených a nových směrnicích.

B) střednědobě (přijetí komisí v roce 2009):
· Aktualizace štítku pro klimatizační zařízení.
· Zavedení označování energetickými štítky EU u ohřívačů vody a kotlů.

Vzhledem k úspěšnosti systému energetického štítkování, včetně skutečnosti, že tento systém spotřebitelé znají, se také zdá logické rozšířit oblast povinného označování štítky i na další produkty: další domácí spotřebiče, výrobky používané mimo domácnost a produkty, které mají vliv na další užití energie. Je však nutné mít na paměti, že koncepce energetického štítkování také představuje tržní nástroj, mělo by se tedy u každého produktu pečlivě zvážit, zdali je tento nástroj vhodný vzhledem k cílové skupině, a jak tento nástroj zapadne to kompletního balíčku (např. minimální normy ekologického schématu, informační požadavky, štítek obsahující stupnici A až G, schvalovací štítek).

Jak kontrolovat štítky: Nejde však pouze o seznam produktů, které by se měly označovat energetickými štítky, cílem je rovněž dosáhnout toho, aby byly výrobky řádně a správně hodnoceny. Údaje o energetické náročnosti uvádějí sami dodavatelé. Podle předpisů vnitřního trhu Evropské unie jsou úřady jednotlivých zemí povinny dohlížet na trh a kontrolovat neplnění předpisů. Směrnice o energetickém štítkování nepřímo odkazují na ověřovací proceduru, kterou by měly členské státy EU uplatňovat při verifikaci pravdivosti údajů o energetické náročnosti produktů (na energetickém štítku). Tyto směrnice však nepředpisuj, jak mají členské státy dohled nad trhem vykonávat – rozhodnutí je tedy na vládách jednotlivých zemí. Mezinárodní zkušenosti ukazují, že velká většina evropských zemí nikdy nepřistoupila k žádné kontrole správnosti údajů o energetické náročnosti výrobků. Mezi tyto země zřejmě patří všichni noví členové EU, ale i většina států evropské patnáctky. Podle dostupných informací jenom tři země pravidelně testují spotřebiče s cílem kontrolovat a prosadit uvádění přesných údajů o energetické náročnosti. Jedna země provádí pravidelné testy, ty se však netýkají prosazování uvádění správných údajů.

Plánovaná úprava energetického štítku je nepochybně skvělou příležitostí pro zvýšení pozornosti věnované označování spotřebičů energetickými štítky úřady jednotlivých evropských zemí.

Juraj Krivošík
SEVEn, Česká republika, koordinátor projektu CEECAP

Zprávy ze SEVEn 1 / 2008

Další informace:

http://ec.europa.eu/energy/demand/legislation/domestic_en.htm

http://www.ceecap.org/

Nákup spotřebičů - Dělejte to správně

Zvažujete nákup nového domácího elektrospotřebiče? Hledáte informace o parametrech úsporných výrobků na trhu? Internetové stránky http://www.uspornespotrebice.cz/ přinášejí seznam těch nejúspornějších na trhu v České republice, vybraných dle kritérií uváděných převážně na energetických štítcích samotných výrobků.

Obrázek: Ukázka pozvánky pochází z Lidových noviny ze dne 19. 4. 2008.

Předání certifikátu GreenLight primátorovi města Kladno

Dne 15. 4. 2008 proběhlo v rámci tiskové konference města Kladno slavnostní předání certifikátu evropského programu GreenLight primátorovi města panu Danu Jiránkovi. Město certifikát získalo za přínos v zavádění energeticky úsporného systému veřejného osvětlení.

Kompaktní úsporné zářivky – testovaní profesionálové na úsporu

Energeticky úsporné kompaktní zářivky mají renomé zdroje lehce dostupných a využitelných úspor energie. Mezi jednotlivými výrobky však existují určité rozdíly i z hlediska jejich kvality a životnosti. Nezávislý test tedy může potvrdit, jak jsou na tom co do trvanlivosti, barvy světla, rychlosti náběhu na plný výkon a podobně.

Série testů 191 zářivek provedených od roku 1983německou nadací Stiftung Warentest prokazuje, že životnost úsporných zářivek se neustále prodlužuje. A i když vedle silných stránek se odhalí i ty slabší, přesto mají navrch nad technicky překonanými klasickými žárovkami. Poslední ze série těchto testů se uskutečnil v roce 2007 a časopis D Test přinesl ve svém dubnovém čísle 4 / 2008 jeho vyhodnocení i pro české čtenáře. Které parametry jsou u zářivek nejdůležitější a byly předmětem testu 28 výrobků několika značek?

Životnost: Životnost kompaktní úsporné zářivky se uvádí na obalu; volit se může mezi výrobky s životností od 3 000 do 15 000 hodin. Zkoušky zaměřené na životnost zářivek končí v okamžiku jejich totálního výpadku. Jen u několika málo výrobků se zjistila oproti deklaraci kratší doba, po kterou vydržely svítit. Dobrá zpráva: více než polovina z testovaných zářivek vydrží skutečně svítit dlouho – některé výrobky v době redakční uzávěrky svítily už 10 200 hodin a měření u nich dále pokračuje.

Úbytek intenzity světla: Se stoupajícím počtem hodin svícení klesá svítivost zářivek. Intenzita světla by po 2 000 hodinách provozu neměla klesnout pod 80 % původní hodnoty. Nejhorší výrobek po této době ztratil skoro čtvrtinu své počáteční intenzity, nejvyšší úbytek intenzity světla činil u bodových zářivek (reflektorů) po 10 000 hodinách svícení téměř 50 %, u „normálních“ zářivek 36 až 40 %.

Švindlování kolem wattů: Někteří výrobci svým výrobkům „přidávají“ watty. Jedna měřená zářivka s uvedeným výkonem 11 W měla naměřeno pouhých 7,2 W, druhá s 20 W ve skutečnosti 13,1 W. Zajímavé je, že mezi „černými ovcemi“ se zatím nikdy neocitly výrobky známých značek.
Škodí zdraví: Neškodí! Přes dlouholeté používání zářivek nebyl dosud prokázán žádný škodlivý vliv na lidské zdraví a také výsledky zkoušek nezávislých testů nezavdávají žádné příčiny k obavám. Zkoušky se tak zaměřují na emise rtuti i na bromované zpomalovače hoření. I když pár okrajových značek nebylo hodnoceno dobře, přesto zdraví nijak neublíží, avšak ublížit mohou životnímu prostředí, pokud nebudou zlikvidovány odpovídajícím způsobem. Jak od běžných domácích elektrospotřebičů a žárovek, tak i od zářivek (a jejich elektronického předřadníku) se šíří elektromagnetické vlnění s vlnovou délkou kratší, než má viditelné světlo (ultrafialové záření). Není vidět, dá se ale změřit. Výsledky měření (ve vzdálenosti 30 a 50 cm) prokázaly, že zářivky se nijak neliší od klasických žárovek a že obavy nejsou na místě.

Barva světla a rychlost náběhu: Při koupi žárovky si spotřebitel vystačí s počtem wattů a správným závitem. U úsporné zářivky je dobré znát i barvu světla, na obalu většinou označené číslem 827, podání barev (index podání barev, hodnota Ra 0 až 100; hodnoty 100 dosahuje žárovka, u zářivek jsou v rozmezí 70 až 90) i o to, jak se rychle rozsvítí. U kvalitních zářivek proběhne náběh na plný výkon do 60 vteřin. Byť se to na obalu neuvádí, důležitý je i počet cyklů zapnutí a vypnutí. U běžných zářivek se jedná o 10 000 cyklů, u profesionálních výrobků o 100 až 500 tisíc cyklů.

Účet za energii: Je pravda, že koupí jedné zářivky na účtu za energii přímo slevu nepozorujeme (protože energetický podnik posílá většinou 3x ročně pouze čtvrtletní paušální vyúčtování a jen jednou ročně skutečnou fakturu založenou na reálné spotřebě), ale kompletní výměna zdrojů světel (kde svítíme alespoň hodinu denně) může snížit celkovou spotřebu elektřiny asi o 8 % (pokud je podíl osvětlení 12 % a úspora činí 70 % spotřebované energie), což při návratnosti půl roku stojí za jednoduchou instalaci.

Další informace: časopis D Test, duben 2008, http://www.dtest.cz/

Zveřejněno i ve Zprávách ze SEVEn 1 / 2008.

Televizní reportáže o energeticky úsporném osvětlování

Česká televize - Černé ovce, odvysíláno dne 5.5. 2008 - test kvality energeticky úsporných kompaktních zářivek.














Program k dispozici na stránkách ČT:
http://www.ceskatelevize.cz/program/cerneovce/clanek895/05.05.2008-17:40-1.html?index=126913


Dokumentární film pro Evropskou komisi o projektech podporujících energeticky úsporné osvětlování:

















Program ke stažení na stránkách:
http://ec.europa.eu/energy/intelligent/library/videos_en.htm

Informace o úsporách energie – kde je získat?

V prostředí rostoucích cen energie a tedy i nákladů na vytápění, teplou vodu a provoz elektrospotřebičů se všichni spotřebitelé, od domácností po průmyslové podniky, zajímají o racionální možnosti snížení spotřeby energie. Jedna ze základních možností, kde lze tyto informace získat, jsou přímo dodavatelé a prodejci energie, ať už elektrické, tepelné, nebo jednotlivých paliv. Zeptali jsme se proto vybraných společností na souhrn aktivit, jež v oblasti poskytování informací o možnostech snižování spotřeby energie pro své klienty organizují. Zajímaly nás jak obecné propagační akce pro širokou veřejnost, tak individuální poradenství pro velké spotřebitele. Konec konců, z hlediska zákazníka se nejedná jen o dodávky energie respektive kilowattů a gigajoulů, ale především služeb – tedy tepla, světla a podobně.


PRE - Pražská energetika

Problematice úspor energie se Pražská energetika, a.s. věnuje dlouhodobě. Již od roku 1997 provozuje Poradenské středisko, které ročně odbaví přes 20 tisíc dotazů zákazníků, z nichž velká většina se týká úspor a alternativních zdrojů energie. V tištěné podobě bylo vydáno 11 speciálů zákaznických časopisů, které se vždy věnují jednomu tématu z úspor respektive spotřeby energie a zároveň jsou k dispozici dva filmy pro zájemce o fotovoltaiku a tepelná čerpadla.
Na internetových stránkách PRE (www.pre.cz) lze nalézt informace, tipy a kalkulačky, včetně virtuálního poradenského domu, podpořen byl vznik několika knižních publikací na téma nízkoenergetického bydlení a tepelných čerpadel.
V průběhu posledních 5 let, PRE pro zákazníky připravila více než 10 osvětových soutěží, které měli vazbu na úspory energie. PRE se také věnuje osvětě školní mládeže, podporuje již 3. rokem program sdružení Tereza zaměřený na úspory energie, vyrábí učební pomůcky (např. nástěnné mapy principu tepelného čerpadla a úsporné osvětlení), pořádá přednášky a exkurze.
S finančním příspěvkem PRE bylo instalováno 459 tepelných čerpadel, příspěvek činil 40 000 Kč na instalaci. Od roku 2002 PRE provozuje demonstrační fotovoltaickou elektrárnu.
Novinkou letošního roku je publikace o úsporách energie, obsahující tipy a praktické návody pro sektor průmyslu a služeb, kterou PRE zdarma rozdává svým velkoodběratelům.


ČEZ, a.s.

Skupina ČEZ pro své zákazníky realizuje řadu aktivit z oblasti úspor elektřiny. Klade rovněž důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů. Již v základní produktové nabídce Comfort skupina ČEZ zajišťuje bezplatné poradenství pro zákazníky ve svých Zákaznických centrech. Rozšířené a detailní poradenství je pak součástí nabídky produktové řady Exklusive.
V letošním roce byla vydána brožura "Posviťte si na úspory" – energetický rádce pro domácnosti, která detailně rozebírá úspory v jednotlivých oblastech: od nákupu spotřebičů přes vytápění, ohřev vody, zateplení až po nízkoenergetickou výstavbu. Tato brožura je zdarma k dispozici na všech kontaktních místech Skupiny ČEZ.
Od září 2007 se zároveň uskutečňuje roadshow "Posviťte si na úspory" – zábavně-osvětová kampaň ve 28 městech České republiky, která se skládá z mobilní obchodní kanceláře a multimediální expozice. V každém městě se koná osvětový program s cílem upozornit zákazníka na problematiku úspor a získat jejich zájem o konkrétní úsporná opatření. V mobilní obchodní kanceláři jsou k dispozici dva odborní poradci a zároveň kancelář funguje jako plnohodnotné Zákaznické centrum. V průběhu odpoledne mohou zákazníci soutěžit o úsporné zářivky, které se v místě také prodávají za zvýhodněné ceny. Součástí akce je i série 9 seminářů s bezplatnou účastí.
K této kampani byly spuštěny speciální webové stránky www.posvittesinauspory.cz, kde jsou všechny informace k roadshow a informace k tématu úspor, jimž se věnuje i samostatná sekce v rámci webové prezentace www.cez.cz.


E.ON Česká republika, s.r.o.

Energetická společnost E.ON v rámci své odpovědnosti nejen za spolehlivé dodávky energie a kvalitní služby, ale také za životní prostředí odstartovala dlouhodobý program E.ON EnergiePlus+ s cílem ochrany přírody a úspor peněz zákazníků. Konkrétně se jedná o nabídku vybraných energeticky úsporných domácích elektrospotřebičů se slevou 17 až 28 % pro všechny zákazníky společnosti. Druhou formou je speciální sleva 20 % na pořízení moderního plynového kotle. Díky programu E.ON EnergiePlus+ tak mohou zákazníci E.ON ušetřit své peníze hned dvakrát – poprvé při zakoupení spotřebiče, podruhé pak pokaždé, když platí svůj účet za elektřinu nebo zemní plyn. Tato speciální nabídka energetické společnosti E.ON platí od 17. září do 30. listopadu 2007.
Podle představitelů společnosti se tím ekologické chování stává cenově ještě výhodnějším

Další průběžné aktivity energetické společnosti E.ON v oblasti hospodárného využívání energie:
· Informace na webu (www.eon.cz)
· Tištěné informační materiály
· Odborné poradenství (po telefonu, e-mailem, osobně)


RWE Transgas, a.s.

Skupina RWE se úsporám a energetické efektivitě při využívání zemního plynu intenzivně věnuje a nabízí poradenství a servis všem skupinám zákazníků. Detailně a přehledně vypracované informace o možnostech úspor nákladů přináší projekt „Šetřím energii“, který je návodem, jak lze šetřit změnou svého chování, za vynaložení minimálních investic anebo investic, které mají rychlou návratnost. Projekt má svou vlastní webovou stránku www.setrimenergii.cz s několika praktickými interaktivními nástroji. Jejich prostřednictvím lze sledovat aktuální vývoj vlastní spotřeby zemního plynu (též elektřiny a vody) v domácnosti a vyhodnocovat účinnost realizovaných úsporných opatření. Další on-line aplikace „Otestujte vaše bydlení” doporučí nejvhodnější úsporná opatření na míru podle zadaných parametrů. Virtuální prohlídka bytem a domem nabízí spoustu jednoduchých rad, tipů a nápadů, jak využívat energie co nejefektivněji.

Dalším zdrojem informací je informační brožura skupiny RWE, která je dostupná ve všech Zákaznických kancelářích, u smluvních partnerů, nebo je možné si ji objednat na Zákaznické lince skupiny RWE.

Velkým zákazníkům skupina RWE nabízí služby určené pro sledování nebo úsporu nákladů. Jde o energetický controlling, AVE Internet nebo energetický audit. Středně velkým zákazníkům, městům a obcím je připravena finančně přispět na plynofikaci vozových parků a vozů hromadné dopravy. Zároveň jim v rámci projektu Teplo navrhne ekologické a energeticky efektivní řešení vytápění novostaveb a staré zástavby.


Poznámka: zájemci o informace o úsporách energie mohou získat další informace v rámci sítě poradenských středisek EKIS, jejichž seznam je k dispozici na internetové adrese www.i-ekis.cz

Psáno pro zpravodaj Zprávy ze SEVEn 2 / 2007. www.svn.cz

Ministerstvo životního prostředí ČR partnerem programu GreenLight

„Osvětlení má podstatný vliv na životní prostředí, neboť v nerezidenčních budovách představuje až 40 % spotřebované elektřiny. Je však možno dosáhnout významných úspor. Příklady z této oblasti ukázaly, že 30 až 50 % elektřiny využité na osvětlení by mohlo být uspořeno investicemi do energeticky efektivních systémů osvětlení. Ve většině případů jsou tyto investice nejen rentabilní, ale též zachovávají či zlepšují kvalitu osvětlení,“ zdůrazňuje se v publikaci GreenLight, vydané v rámci stejnojmenného programu Evropské unie. Evropská kancelář programu GreenLight potvrdila Ministerstvu životního prostředí České republiky, že splnilo veškeré podmínky a stalo se tak oficiálním partnerem tohoto celoevropského programu. Ministerstvo životního prostředí tak získalo právo používat logo GreenLight.

„Energetické úspory jsou významným skrytým zdrojem energie v celé Evropě, v České republice to ale platí dvojnásob,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík s poukazem na vysokou energetic­kou náročnost české ekonomiky, ale i takových sek­torů, jako je doprava či bydlení. „MŽP se už řadu let snaží jít příkladem ve snižování dopadů vlastní čin­nosti na životní prostředí. Používáme recyklovaný pa­pír, budova ministerstva je zateplená, zavedli jsme kroky k úsporám vody, používáme elektřinu v ekolo­gickém tarifu, sami zelenou elektřinu vyrábíme v so­lární elektrárně na střeše budovy, ekologizujeme vozový park, používáme ekologicky šetrné výrobky a podobně,“ vypočítává ředitel úřadu ministerstva Mi­roslav Jandura. „Úsporné osvětlení bylo logickou sou­částí těchto kroků. Jsme rádi, že naši práci můžeme prokázat i certifikátem GreenLight,“ dodává ředitel Úřadu MŽP.

Nejmodernější úsporné osvětlení je na MŽP in­stalováno v kanceláři ministra a jeho zasedací míst­nosti – systém reguluje množství světla v závislosti na pohybu lidí v místnosti a na množství světla přichá­zejícího zvenčí. Zbytek budovy, chodby, kanceláře a vstup do budovy jsou osvětleny úspornými line­árními a kompaktními zářivkami. Celková spotřeba elektrické energie je tak ve srovnání s osvětlením klasickými žárovkami až o 68 % nižší.

GreenLight je dob­rovolný program, ve kterém se soukromé i veřejné or­ganizace zavazují k modernizaci svých stávajících sys­témů osvětlení, navrhují a přijímají opatření pro energeticky efektivní osvětlení. Počet organizací, institucí i podnikatelských subjektů v programu GreenLight neustále roste, v současné době má již 450 partnerů. V České republice je to kromě MŽP na­příklad město Kladno, město Zlín, městská část Praha 8, obec Ho­stětín, Krajský úřad Jihočeského kraje, Energetika Vítkovice, a. s., Ramada Hotel Praha či společnosti CNM Textil a IKEA Česká republika.

Další informace: Juraj Krivošík, vedoucí programu GreenLight v ČR, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. http://www.eu-greenlight.org.

Psáno pro Zpravodaj Ministerstva životního prostředí č. 4 / 2008.

Více než polovina Čechů si myslí, že stav životního prostředí je velmi vážný. A téměř polovina s tím už začala něco dělat…

Spotřeba elektrické energii negativně ovlivňuje životní prostředí mnoha způsoby. Klasické černouhelné elektrárny jsou zdrojem znečištění ovzduší a kyselých dešťů. Vodní elektrárny mají vliv na populaci ryb a často třeba komplikují přístup zemědělcům ke zdroji zavlažování. Jaderné elektrárny mají dlouhodobý problém s likvidací nebezpečného odpadu. I obnovitelné energetické zdroje mohou v určité míře negativně ovlivnit stav životního prostředí. Každá ušetřená kilowat-hodina však tyto negativní dopady produkce elektrické energie na životní prostředí snižuje.

Domácnosti i firmy se postupně začínají vědomě chovat ohleduplněji k životnímu prostředí a vymýšlejí způsoby jak šetřit energii a zároveň životní prostředí. Přestože svůj pozitivní postoj k životnímu prostředí dávají do souvislosti s klimatickými změnami, tou hlavní motivací není jen globálního oteplování, ale stále rostoucí ceny elektrické energie.

Potvrdil to i nejnovější marketingový průzkum Market & Media & Lifestyle společnosti Median, který byl proveden na reprezentativním vzorku 8800 respondentů ukazuje na to 58% Čechů si myslí, že stav životního prostředí je velmi vážný a více než 70% Čechů cíleně šetří vodou a elektrickou energií. Ať už jsou důvody jakékoli, ekologové tento vývoj hodnotí pozitivně.

„Dá se předpokládat, že lidé šetří především z ekonomických důvodů, ale i tak v důsledku přispívají ke zlepšení stavu životního prostředí“, komentuje průzkum nezávislý konzultant a odborník na marketing a ekologii Jan König.

Na stále rostoucí ceny energií reagují firmy i spotřebitelé. Lidé začínají důsledněji vypínat spotřebiče a zhasínat zbytečně rozsvícené žárovky.

Ve zmíněném výzkumu jen 48 procent dotázaných potvrdilo, že vyhledává výrobky šetrné k životnímu prostředí s vědomím, že tak přispívají ke zlepšení stavu životního prostředí.

„Z našeho pohledu jde o pozitivní vývoj, a to přesto, že se můžeme domnívat, že většina lidí se snaží šetřit energii a vodu hlavně kvůli vlastním financím. To, že se polovina českých spotřebitelů chová vědomě ekologicky, je krok kupředu. Obě výše zmíněné skupiny lidí šetří jak peníze, tak přírodu, a je dobré, že se tyto dvě motivace spojují k dosažení jednoho cíle,“ komentuje výzkum Juraj Krivošík ze Střediska pro efektivní využívání energie SEVEn, o.p.s.

Odborníci z projektu Enerlin, který se už od roku 2006 zabývá průzkumem a osvětou v oblasti energeticky úsporných světelných zdrojů za účelem ochrany životního prostředí, upozorňují na to, že většina lidí si neuvědomuje, že i jednotlivec může významně přispět ke snížení škodlivých emisí oxidu uhličitého. Příkladem nejmenší investice, kterou se při dnešním zdražování energií může dosáhnout poměrně velkých úspor a ve velké míře ovlivnit znečištění ovzduší, je koupě úsporné zářivky.

„Přibližně stokorunová investice do jedné 23W zářivky (nahrazující klasickou 100W žárovku) se Vám do půl roku vrátí a do roka lze v domácnosti ušetřit až několik tisíc korun na elektrické energii. Zároveň tak zamezíte produkci asi půl tuny oxidu uhličitého, který je velmi škodlivým vedlejším produktem výroby elektrické energie potřebné ke svícení“, dodává Juraj Krivošík.

Mnohem širší škálu možností jak šetřit kilowat-hodiny mají spotřebitelé při nákupu elektrických spotřebičů nebo zefektivnění celkovém provozu domácnosti. Spotřebu energie může mít pod kontrolou každý. Zároveň neplatí, že úspornější výrobek musí být dražší. Při nákupu se vyplatí vybírat tu nejvyšší třídu, ale také hledat mezi nabídkami prodejců a sledovat informace na energetickém štítku spotřebiče, který rozděluje spotřebiče do skupin podle spotřeby energie.

Již při výběru spotřebiče – například ledničky - je dobré se zamyslet nad životním stylem domácnosti a trochu počítat. Prostor chladničky by měl být například využit alespoň ze 70 procent, protože i prázdné regály se ochlazují a zbytečně spotřebovávají energii. Počítá se 50 až 70 litrů na osobu, tedy čtyřčlenné rodině by měla stačit lednice o maximálním objemu 280 litrů. Za každých 10 litrů navíc se roční spotřeba elektřiny zvyšuje o 15 až 20 kWh.

Moderní myčky nádobí jsou zase často ekologičtější než mytí nádobí v ruce. V porovnání s ručním mytím nádobí pod tekoucí vodou myčka spotřebuje až o šedesát procent méně vody. I energie na ohřev vody potřebuje až o třicet pět až šedesát procent méně. Také ze srovnání s mytím v napuštěném dřezu vychází myčka vítězně, třebaže rozdíl už není tak výrazný. Pro rodinný rozpočet už myčka takovým vítězem není, investice se vrátí nejdříve po deseti letech.

Ušetřit poměrně velké množství energie a životní prostředí se dá i takovou „maličkostí“, když se člověk zamyslí nad tím zda je nutné vařit celou konvici vody, když si chcete uvařit jen šálek kávy.

Psáno pro dvouměsíčník Alternativní energie II / 2008.

Energetický štítek - dobrý rádce při nákupu spotřebičů

Hospodářské noviny 24.10. 2006

Jednodušší porovnání spotřeby elektřiny u domácích přístrojů nabízejí takzvané energetické štítky. Od roku 2001 musí být povinně vystavené u elektrospotřebičů v prodejnách i v internetových obchodech. Ze štítku lze vedle dalších údajů vyčíst, nakolik je chladnička, pračka či myčka úsporná. "Pokud v prodejně štítek na spotřebiči není, jde o porušení zákona, ale hlavně o nedostatečnou informovanost zákazníků," říká Juraj Krivošík z neziskové konzultační společnosti SEVEn - Střediska pro efektivní využívání energie.

HN: U kterých spotřebičů jsou energetické štítky povinné?
Do této skupiny patří automatické pračky, bubnové sušičky prádla, pračky kombinované se sušičkou, chladničky, mrazničky a jejich kombinace, myčky nádobí, elektrické trouby a elektrické ohřívače. Dále potom zdroje světla, tedy žárovky a úsporné zářivky, a také klimatizační jednotky.

HN: Proč v tomto seznamu chybějí například varné desky, domácí vinotéky, žehličky či vysavače?
Štítky se postupně objevují také na dalších spotřebičích, i když nepřibývají dostatečně rychle. V poslední době to byly elektrické trouby a klimatizační jednotky, v nejbližší budoucnosti předpokládáme zavedení štítků pro vysavače. U jiných spotřebičů, jako jsou třeba rychlovarné konvice, žehličky a další drobné přístroje, se toto označení asi jen tak brzy povinně neobjeví. Jednak mezi nimi neexistují výrazné rozdíly ve spotřebě energie, jednak jsou v provozu pouze několik minut denně. Diskutuje se ale například o dobrovolných dohodách s výrobci, které by vedly ke snižování takzvané stand-by spotřeby. Přístroj je totiž vypnutý dálkovým ovládáním, ale i tak odebírá energii.

HN: Má být štítek přiložený ke spotřebiči nebo stačí, když je k nahlédnutí v obchodě?
Energetický štítek musí být zřetelně viditelný při prodeji výrobku. To znamená, že je na něm vystaven v obchodě, ale i v katalozích nebo při koupi přes internet. Jde o to, abychom se při nákupu mohli rozhodovat i podle energetické třídy a dalších užitečných údajů.

HN: Co všechno ze štítku vyčtu?
Kromě zařazení výrobku do energetické třídy se dozvíte i jeho provozní spotřebu elektrické energie za časovou jednotku. Zpravidla to bývá čtyřiadvacet hodin nebo jeden pracovní cyklus, většinou mycí či prací. Podle druhu spotřebiče se pak také dočtete víc o hlučnosti provozu, o spotřebě vody, délce životnosti a podobně.

HN: Na energetických štítcích jsou písmena A až G, ale mnozí výrobci už dnes nabízejí energetické třídy A+ nebo A++. Jaký je mezi nimi rozdíl? Je někde stanoveno, kolik energie ušetří například oproti třídě A?
Energetické třídy A+ a A++ zvýrazňují nejúspornější spotřebiče na trhu. Oficiálně však existují pouze pro chladničky a mrazničky. Podle vyhlášky o energetickém štítkování musí mít chladničky i mrazničky v kategorii A+ spotřebu energie minimálně o dvacet pět procent nižší, než je spotřeba energie v třídě A. Produkty třídy A++ jsou na tom ještě lépe - oproti obyčejnému áčku šetří zhruba čtyřicet pět procent. Obdobu energetické třídy A+ najdeme i u některých praček, zde se však jedná o dobrovolnou aktivitu výrobců v rámci jejich marketingové propagace. Taková pračka by měla být minimálně o deset procent úspornější než pračka třídy A.

HN: Jak má zákazník zaručeno, že jsou údaje pravdivé?
Všechny tyto informace pocházejí z porovnávání stejného modelového cyklu daného druhu spotřebičů a musí být podložené standardizovaným testem. V každém státě Evropské unie existují centrální orgány, v jejichž pravomoci je výrobky náhodně testovat. Kdyby se prokázala odchylka od štítku, lze výrobek stáhnout z prodeje nebo udělit pokuty. Spotřebiče si mohou navzájem kontrolovat i konkurenční výrobci nebo různé spotřebitelské organizace.

HN: Přesto jde o "laboratorní" čísla. Může se spotřeba při používání v domácnosti lišit od té deklarované?
To opravdu může být problém. Informace na energetickém štítku je založena na jednom provozním cyklu, například u praček na praní bavlny na šedesát stupňů. Ve skutečnosti však spotřebič obsluhujeme v různých podmínkách a ne vždy právě hospodárně. Proto je správné, abychom nejenom kupovali energeticky úsporné spotřebiče, ale také je vhodným způsobem ovládali. Třeba u praček a myček, ale i u ledniček záleží na optimálním využití jejich kapacity a vhodně zvolené provozní teplotě. Důležitá je taky pravidelná údržba těchto přístrojů.

HN: Jaké je tedy vaše základní doporučení při nákupu nových spotřebičů?
Hledejte ten, který kromě jiných požadavků bude mít i nízkou provozní spotřebu energie a případně vody. Díky silné konkurenci ani nemusí být dražší než jiné přístroje. Kromě katalogů výrobců a prodejců lze vyhledávat i prostřednictvím internetové stránky www.uspornespotrebice.cz. Ta obsahuje pouze nejúspornější výrobky v oblasti praní a sušení prádla, vaření a chlazení potravin. Například v kategorii samostatných chladniček jsou uvedeny jen spotřebiče třídy A++.

Jak číst údaje na štítku:
První, co člověka na energetickém štítku zaujme, jsou barevná písmena A až G. Označují energetické třídy, do kterých spotřebiče patří. G je nejhorší, "áčko" nejúspornější. Zařazení do jednotlivých tříd poskytuje orientační informaci o energetické náročnosti přístroje při určitém výkonu a především velikosti. Je logické, že souhrnná spotřeba u chladničky o objemu sedm set litrů zařazené do třídy A bude vyšší než u malé "céčkové" ledničky. Písmen můžete na štítku najít více. U myček se tak označuje účinnost mytí, u praček kvalita praní či odstřeďování. Opět platí, že A znamená nejlepší. Často je zde uvedena i hlučnost, rozměry, objem a další technické údaje. Na štítku musí být vždy napsaný výrobce a přesné označení modelu.

Šetrná domácnost: jak neplýtvat energiemi

Zveřejněno na stránkách idnes.cz dne 26. října 2007.

Od ledna čeká české domácnosti další zdražení energií. Tisíce korun můžete ušetřit, když si pořídíte energeticky úsporné spotřebiče a budete s nimi správně zacházet.

Energeticky úsporné spotřebiče pomohou uspořit peníze.

Největší díl energie v domácnosti ukrojí vytápění, po něm následuje ohřev vody. Velkými žrouty elektřiny jsou i přístroje vyrábějící chlad - chladničky a mrazničky. Běží 24 hodin denně.
Aby vás účet za elektřinu na konci roku nezaskočil, měli byste si vybírat spotřebiče, které jsou energeticky úsporné. Jak je poznáte?

U lednice je důležitá absolutní spotřebaEnergetický štítek, který rozděluje spotřebiče do skupin podle spotřeby energie, je velmi důležitým zdrojem informací při výběru. Je však třeba posuzovat nejen kategorii, ale také porovnávat absolutní spotřebu.
Energetický štítek totiž nebere v potaz objem ledničky. Takže některé americké s výrobníkem ledu a LCD displejem mohou být v kategorii A, ale jejich celková spotřeba elektřiny může být dvakrát vyšší, než má klasická lednička stejné kategorie.
Chladicí přístroje se v posledních letech změnily technologicky výrazně k lepšímu a výběrem správného modelu lze výrazně ušetřit. Nejlepší třída A byla ještě vylepšena vytvořením tříd A+ a A++. Takové ledničky mají spotřebu energie ještě nižší než u třídy A - minimálně o čtvrtinu.
Úspornější výrobek nemusí být dražšíPři nákupu se tedy vyplatí vybírat tu nejvyšší třídu, ale zároveň hledat mezi nabídkami prodejců. Nemusí být totiž pravidlem, že úspornější výrobek musí být dražší.
Už při výběru je dobré trochu počítat. Prostor chladničky by měl být využit alespoň ze 70 procent, protože i neobsazený prostor se ochlazuje a zbytečně spotřebovává energii.
Počítá se 50 až 70 litrů na osobu, tedy čtyřčlenné rodině by měla stačit lednice o maximálním objemu 280 litrů. Za každých 10 litrů navíc se roční spotřeba elektřiny zvyšuje o 15 až 20 kWh.
Pokud si pořizujete kombinaci lednice-mrazák, dejte přednost modelu s dvojím kompresorem - jeden pro ledničku, druhý pro mrazák. Pokud si chcete koupit samostatný mrazák, lepší je truhlicový než policový, má menší spotřebu.

Pračku se sušičkou raději neNové typy praček jsou úspornější z hlediska spotřeby elektrické energie i vody. Zatímco starší typy byly schopné na jedno praní spotřebovat několik kilowatthodin elektrické energie a osmdesát i více litrů vody, dnešní úsporné typy potřebují na jeden prací cyklus méně než jednu kilowatthodinu elektřiny a pouze čtyřicet litrů vody.
Ale velmi náročná na spotřebu elektřiny je sušička prádla. Spotřebuje dva- až třikrát více energie než pračka.
Když už přece jen sušičku chcete, měli byste vybírat typ ventilační, pokud je to u vás doma dispozičně možné - ventilační sušička totiž vyžaduje odvod vzduchu ven. Má menší spotřebu energie než kondenzační, u které se pára vzniklá při sušení opět přeměňuje ve vodu a je zachycována do speciálního zásobníku.
Nejméně vhodné jsou sušičky kombinované s pračkami. Aby dobře fungovala, musí být sušička naplněna jen z poloviny, takže je často třeba náplň pračky sušit nadvakrát.

Nejneúspornější je klasická žárovka
Když ministr životního prostředí Martin Bursík nedávno vyzval prezidenta, aby na Hradě vyměnil klasické žárovky za úsporné kompaktní zářivky, měl pravdu. Jednoduchou výměnou zdrojů světla by prezidentská kancelář ušetřila osmdesát procent nákladů na svícení.
"Jen těžko bychom našli jiný spotřebič, který je tak energeticky náročný jako klasická žárovka. Kvalitní úsporná zářivka stojí sice 150 až 200 korun, při dnešních cenách energie se však investice za půl roku vrátí," říká Juraj Krivošík ze společnosti SEVEn.
Příklad úspory? Jedna 23W úsporná zářivka ušetří za dobu své životnosti až 3 700 korun ve srovnání se 100W žárovkou.
Klasické žárovky mají jednu velkou nevýhodu - vyzařují z devadesáti procent teplo a jen z deseti procent světlo. Žárovky jsou tedy mimořádně neefektivní spotřebiče, však jsou také na energetickém štítku označeny třídou E až G, zatímco energeticky úsporné kompaktní zářivky jsou zařazeny do tříd A a B. V porovnání s klasickou žárovkou dosahují čtyřiaž pětkrát vyšší „produkce“ světla na jeden watt příkonu.
Navíc dnešní kvalitní značkové zářivky už nemají nevýhody těch minulých. Vyrábějí se v mnoha druzích, takže se hodí do všech svítidel, a už jim netrvá tak dlouho, než se rozsvítí naplno (u kvalitních je zaručen náběh na 75 % výkonu do 100 vteřin). Jejich světlo je teplejší, než měly první zářivky.

Myčky versus dřez
Moderní myčky jsou často ekologičtější než mytí nádobí v ruce. V porovnání s ručním mytím nádobí pod tekoucí vodou myčka spotřebuje až o šedesát procent méně vody. I energie na ohřev vody potřebuje až o třicet pět až šedesát procent méně. Také ze srovnání s mytím v napuštěném dřezu vychází myčka vítězně, třebaže rozdíl už není tak výrazný.
Pro váš rozpočet už myčka takovým vítězem není, investice se vrátí nejdříve po deseti letech.
"Kupovat myčku nádobí jen kvůli úspoře energie se určitě nevyplatí," říká Juraj Krivošík.
"Zde je možná nejcennější úsporou čas. U dřezu strávíte za rok čtrnáct dnů." Pokud se pro myčku rozhodnete, měl by vás v první řadě zajímat energetický štítek. Myčka třídy A spotřebuje o pětadvacet procent energie méně než přístroj třídy C.
Velikost myčky by měla být přizpůsobena vaší potřebě. Pro dvojici stačí široká 45 centimetrů, která pojme osm nebo devět sad nádobí. Větší myčky na dvanáct nebo čtrnáct sad jsou však efektivnější, protože umyjí větší množství nádobí najednou.
Vzhledem k tomu, že osmdesát procent spotřeby elektrické energie je zapotřebí k ohřevu vody, je důležité vybrat si přístroj, který šetří s vodou. Ty nejmodernější mají spotřebu vody 12 litrů na jeden cyklus.

Indukční sporáky jsou nejúspornější
Vařit na na elektrice, nebo na plynu? Podle Juraje Krivošíka rozdíl ve spotřebě energie není tak velký, že by se kvůli němu měl měnit sporák, který vyhovuje.
"V principu jde o stokoruny ročně, takže bych výběr neviděl jako primární věc, důležitá je spíš obsluha,“ říká Krivošík.
"A stačí jen trochu počítat. Když potřebujete hrnek kávy a uvaříte celou litrovou konvici, tak spotřebujte pětkrát více energie, než kdybyste si uvařili jen dvě deci vody." Důležitější jsou tedy určité návyky, které je dobré si osvojit.
Podstatný rozdíl je však u elektrických sporáků. Nové typy spoří proti starším typům dvacet až třicet procent energie. Nejmodernější sporáky se sklokeramickými plotýnkami a s mikropočítačem mají při ceně 30 tisíc korun spotřebu energie jen třicet procent spotřeby běžného sporáku.
Ještě úspornější jsou indukční sporáky, spotřebovávají o čtyřicet procent energie méně než sklokeramické desky a o šedesát procent méně než litinové plotýnky. Jsou však hodně drahé a návratnost investice není jistá. Záleží na tom, jak moc se v rodině vaří.

Konec klasických žárovek?

Světovým tiskem proběhla v únoru 2007
zpráva, že Austrálie zakáže do roku 2010
prodej klasických žárovek, mimořádně neefektivních
spotřebičů, které na požadovanou
službu – osvětlováni –, promění pouze
asi 8 % spotřebované energie. Tento krok
vyvolal řadu diskusí o potenciálu úspor
energie v osvětlování a potřebě dalších kroků
v této oblasti.

Celosvětová spotřeba energie na osvětlování je přibližně
stejně velká, jako je výroba všech jaderných
nebo vodních elektráren na světě. Jde tedy o nezanedbatelný
segment spotřeby. Navíc osvětlování
má asi 19% podíl z celkové světové spotřeby
elektrické energie a jeho podíl na tvorbě emisí CO2
je stejně veliký jako 70 % emisí všech osobních
automobilů na světě. Tento významný podíl je
dán tím, že stále příliš
často používáme neefektivní zdroje světla, především
klasické žárovky. Těch se v EU (27 zemích)
ročně prodá asi 2,1 miliardy, celosvětový
roční prodej činí asi 12,5 miliardy. Žárovky se tak
významnou částí podílejí na celkové spotřebě
energie světlených zdrojů, podle odhadů expertů
však mají pouze 44% podíl na množství „vyrobeného“
světla.
I proto se Austrálie, jako první země na světě,
rozhodla, že od roku 2010 posune standardy
pro osvětlování tak, že prodej klasických žárovek
pro využití v domácnostech již nebude možný.
Experti odhadují, že do roku 2015 díky tomuto
opatření Austrálie sníží svoje emise CO2 o 15 milionů
tun ročně.
Zavedení legislativy znemožňující prodej žárovek
zvažují i na Novém Zélandu, v kanadské
provincii Ontario a v Kalifornii. Dalším uváděným
příkladem odklonu od klasických žárovek je
Kuba, pro kterou je výměna za kompaktní úsporné
zářivky levnější než výstavba nových elektráren.
V rámci předsednictví EU zaslal dopisem
eurokomisaři pro životní prostředí návrh zákazu
prodeje klasických žárovek i německý ministr
životního prostředí Sigmar Gabriel.
Souhlas s náhradou žárovek za úspornější
světelné zdroje vyjádřili i samotní výrobci světelných
zdrojů. Například společnost Philips vyzvala
„vládní představitele, nevládní organizace, výrobce
osvětlovací techniky a dodavatele energií ke
společné akci, jejímž cílem je nahradit tradiční
žárovky jejich úspornými alternativami“.
Představitelé společnosti Philips oznámili, že
mají v úmyslu tuto iniciativu zahájit v Evropě,
přičemž k nahrazení starých žárovek ekologicky
šetrnými alternativami by mělo dojít v časovém
horizontu deseti let, v rámci nově připravované
směrnice o energii využívajících výrobcích.
A jaké zdroje by měly klasické žárovky nahradit?
Především kompaktní úsporné zářivky. Jejich
prodej každoročně stoupá, jsou dostupné
v mnoha tvarech a příkonech a životnost nejlepších
z nich dosahuje patnácti let, bez omezení
počtu sepnutí. Další vyvíjející se perspektivní
alternativou jsou diody LED, jejichž komerční
nástup do prodeje se odhaduje v horizontu pěti
až deseti let. A na trh se dostávají i halogenové
nízkovoltové žárovky s klasickým závitem E27 nebo
E14 ve tvaru žárovky, které oproti žárovkám
ušetří asi 20 až 30 % elektrické energie.
Jen těžko bychom hledali příklad jiného stejně
neúsporného spotřebiče, jako jsou klasické
žárovky. I když mají nízkou nákupní cenu, investice
do úsporné zářivky se vyplatí již s návratností
půl roku (podle délky svícení). Proto je dobré,
když se na trh dostávají další moderní zdroje
světla, které sníží naši spotřebu energie při zajištění
stejné kvality osvětlení.

Zdroj dat a další informace:
Konference Mezinárodní energetické agentury
a projektu Enerlin: „CFL Quality and Strategies to
Phase-out Incandescent Lamps“, Paříž, 26. 2. 2007

http://www.iea.org/Textbase/work/
workshopdetail.asp?WS_ID=287

Kde se ty úspory ztrácejí? Překážky a rady jak je překonat

Snižování spotřeby energie představuje
jedinečnou příležitost řešit tři základní
energetické problémy: bezpečnost dodávek,
klimatické změny a ekonomický rozvoj.
Podle údajů Mezinárodní energetické
agentury je díky programům úspor energie
zavedeným po roce 1973 dnešní světová
spotřeba energie o 50% nižší než by
byla bez nich. Do roku 2030 by se však
bylo možné snížit spotřebu o dalších 83 EJ,
pokud by se povedlo uskutečnit další ekonomicky
návratná úsporná opatření.

Proč však stále tak významný podíl z celkového
potenciálu úspor zůstává nevyužitý? Existuje široká
řada bariér, které brání širšímu využití úspor
energie v praxi. Mezi ně patří: nedostatečný přístup
k investicím, neadekvátní informace o cenách
energie, nedostatek informací o možnostech
konkrétních opatření, problém majitele – nájemce.
Právě posledně jmenovaná bariéra je jednou
ze základních ukázek nedostatečné motivace
k úsporám energie: pronajímatel nabízí k užívání
vybavené nemovitosti i elektrospotřebiče, ale
placením účtu za jejich spotřebu je pověřený
nájemce. Takže pronajímatel bude nakupovat
levné výrobky s cílem minimalizovat svoje investice
a nájemce má tedy možnost pouze usilovat
o jejich úsporný provoz.
Analogický, respektive opačný problém nastává
v řadě kancelářských budov nebo hotelech,
kde nájemce chce maximalizovat svůj
komfort bez ohledu na spotřebovanou energii.
I proto v těchto případech pronajímatel, platící
účet za energii, instaluje například detektory
pohybu, omezující spotřebu energie po opuštění
místnosti jejím uživatelem.
Studie zabývající se tímto problémem
v Norsku uvádí, že spotřeba energie potřebná
k provozu pronajímaných kanceláří je až o 20%
vyšší než spotřeba energie kanceláří využívaných
přímo jejich vlastníky. Přitom pouze 20%
kanceláří využívají přímo jejich majitelé.
Jiná studie z Holandska srovnává vybavenost
domácností energeticky účinnými zdroji tepla
a tepelnou izolací domů v závislosti na jejich formě
vlastnictví. Byty a domy v soukromém vlastnictví
mají o 20 až 30% častější výskyt uvedených
opatření oproti domácnostem v pronájmu,
přičemž 47% domů se pronajímá.
Příkladem spotřebiče, jehož využití narůstá
zásadním způsobem, jsou set-top-boxy pro příjem
digitálního televizního vysílání. Například
v USA je jich v provozu takřka 150 milionů,
respektive v průměru 1,5 na domácnost. Jejich
průměrná spotřeba elektrické energie je 10 až
25 wattů, potenciál úspor však až 75%. Problém
je, že v mnoha případech není tento spotřebič
kupován přímo zákazníkem, ale provozovatelem
kabelové nebo satelitní televizní sítě…
Jaké jsou základní doporučované metody
pro eliminaci těchto zbytečně vysokých spotřeb
energie? I když zázračné řešení neexistuje, obecně
doporučované zásady jsou následující:

• Smlouvy mezi vlastníkem a uživatelem by ve
vetší míře měla poukazovat na náklady spojené
se spotřebou energie

• Zákonné limity omezující spotřebu energie nebo
stanovující energetickou účinnost provozu
mohou omezit celkovou spotřebu výrobků nebo
budov

• Zajištění vhodných informací pro majitele i uživatele
výrobků a budov.

Informace v článku jsou založené na publikaci:
Mind the Gap – Quantifying Principal-Agent Problems
in Energy Efficiency, vydané v říjnu 2007
Mezinárodní energetickou agenturou. Informace
o ní jsou k dispozici na adrese:

http://www.iea.org/w/bookshop/add.aspx?id=324