Spotřeba elektrické energii negativně ovlivňuje životní prostředí mnoha způsoby. Klasické černouhelné elektrárny jsou zdrojem znečištění ovzduší a kyselých dešťů. Vodní elektrárny mají vliv na populaci ryb a často třeba komplikují přístup zemědělcům ke zdroji zavlažování. Jaderné elektrárny mají dlouhodobý problém s likvidací nebezpečného odpadu. I obnovitelné energetické zdroje mohou v určité míře negativně ovlivnit stav životního prostředí. Každá ušetřená kilowat-hodina však tyto negativní dopady produkce elektrické energie na životní prostředí snižuje.
Domácnosti i firmy se postupně začínají vědomě chovat ohleduplněji k životnímu prostředí a vymýšlejí způsoby jak šetřit energii a zároveň životní prostředí. Přestože svůj pozitivní postoj k životnímu prostředí dávají do souvislosti s klimatickými změnami, tou hlavní motivací není jen globálního oteplování, ale stále rostoucí ceny elektrické energie.
Potvrdil to i nejnovější marketingový průzkum Market & Media & Lifestyle společnosti Median, který byl proveden na reprezentativním vzorku 8800 respondentů ukazuje na to 58% Čechů si myslí, že stav životního prostředí je velmi vážný a více než 70% Čechů cíleně šetří vodou a elektrickou energií. Ať už jsou důvody jakékoli, ekologové tento vývoj hodnotí pozitivně.
„Dá se předpokládat, že lidé šetří především z ekonomických důvodů, ale i tak v důsledku přispívají ke zlepšení stavu životního prostředí“, komentuje průzkum nezávislý konzultant a odborník na marketing a ekologii Jan König.
Na stále rostoucí ceny energií reagují firmy i spotřebitelé. Lidé začínají důsledněji vypínat spotřebiče a zhasínat zbytečně rozsvícené žárovky.
Ve zmíněném výzkumu jen 48 procent dotázaných potvrdilo, že vyhledává výrobky šetrné k životnímu prostředí s vědomím, že tak přispívají ke zlepšení stavu životního prostředí.
„Z našeho pohledu jde o pozitivní vývoj, a to přesto, že se můžeme domnívat, že většina lidí se snaží šetřit energii a vodu hlavně kvůli vlastním financím. To, že se polovina českých spotřebitelů chová vědomě ekologicky, je krok kupředu. Obě výše zmíněné skupiny lidí šetří jak peníze, tak přírodu, a je dobré, že se tyto dvě motivace spojují k dosažení jednoho cíle,“ komentuje výzkum Juraj Krivošík ze Střediska pro efektivní využívání energie SEVEn, o.p.s.
Odborníci z projektu Enerlin, který se už od roku 2006 zabývá průzkumem a osvětou v oblasti energeticky úsporných světelných zdrojů za účelem ochrany životního prostředí, upozorňují na to, že většina lidí si neuvědomuje, že i jednotlivec může významně přispět ke snížení škodlivých emisí oxidu uhličitého. Příkladem nejmenší investice, kterou se při dnešním zdražování energií může dosáhnout poměrně velkých úspor a ve velké míře ovlivnit znečištění ovzduší, je koupě úsporné zářivky.
„Přibližně stokorunová investice do jedné 23W zářivky (nahrazující klasickou 100W žárovku) se Vám do půl roku vrátí a do roka lze v domácnosti ušetřit až několik tisíc korun na elektrické energii. Zároveň tak zamezíte produkci asi půl tuny oxidu uhličitého, který je velmi škodlivým vedlejším produktem výroby elektrické energie potřebné ke svícení“, dodává Juraj Krivošík.
Mnohem širší škálu možností jak šetřit kilowat-hodiny mají spotřebitelé při nákupu elektrických spotřebičů nebo zefektivnění celkovém provozu domácnosti. Spotřebu energie může mít pod kontrolou každý. Zároveň neplatí, že úspornější výrobek musí být dražší. Při nákupu se vyplatí vybírat tu nejvyšší třídu, ale také hledat mezi nabídkami prodejců a sledovat informace na energetickém štítku spotřebiče, který rozděluje spotřebiče do skupin podle spotřeby energie.
Již při výběru spotřebiče – například ledničky - je dobré se zamyslet nad životním stylem domácnosti a trochu počítat. Prostor chladničky by měl být například využit alespoň ze 70 procent, protože i prázdné regály se ochlazují a zbytečně spotřebovávají energii. Počítá se 50 až 70 litrů na osobu, tedy čtyřčlenné rodině by měla stačit lednice o maximálním objemu 280 litrů. Za každých 10 litrů navíc se roční spotřeba elektřiny zvyšuje o 15 až 20 kWh.
Moderní myčky nádobí jsou zase často ekologičtější než mytí nádobí v ruce. V porovnání s ručním mytím nádobí pod tekoucí vodou myčka spotřebuje až o šedesát procent méně vody. I energie na ohřev vody potřebuje až o třicet pět až šedesát procent méně. Také ze srovnání s mytím v napuštěném dřezu vychází myčka vítězně, třebaže rozdíl už není tak výrazný. Pro rodinný rozpočet už myčka takovým vítězem není, investice se vrátí nejdříve po deseti letech.
Ušetřit poměrně velké množství energie a životní prostředí se dá i takovou „maličkostí“, když se člověk zamyslí nad tím zda je nutné vařit celou konvici vody, když si chcete uvařit jen šálek kávy.
Psáno pro dvouměsíčník Alternativní energie II / 2008.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat